Pitomé debaty, nebo pitomé stereotypy?
Česká eurokomisařka neví, že cesta k řešení její agendy může začínat i genderovou výchovou
Feminismus není disciplína, která by v Česku zvedala ze židlí a stávala se vstupenkou do nejvyšší politiky. České političky mají spíš tendenci říkat, že rozhodně žádné feministky nejsou, a občas to dělají s takovou vehemencí, jako by voliče ubezpečovaly, že nekradou. A pokud feministkami jsou – jako ministryně práce Michaela Marksová –, tak o tom ve vřavě politického boje radši mlčí.
Tradici se minulý týden rozhodly ctít i další dvě z nejvýraznějších žen zdejší politiky – eurokomisařka Věra Jourová a ministryně školství Kateřina Valachová. Stalo se tak ve chvíli, kdy se rozhodly vyjádřit ke sporu známému pod sloganem „k čemu jsou holky na světě“. Zvlášť uživatelé sociálních sítí vědí, že jde o spor nad básničkou ve školním slabikáři, kde odpověď na zmíněnou otázku zněla: aby porodily děti, staly se z nich matky. Postřeh expertů i řady laiků, že slabikář utužuje genderové stereotypy, Valachová i Jourová rázně odmítly.
Ministryně se na Rádiu Impuls svěřila, že se jí básnička líbí. „Když jsem zaslechla, že někoho trápí genderová korektnost této básně, tak první myšlenka byla, že nemá nic na práci. Myslím si, že je spousta jiných věcí, které by nás měly trápit a v čem by maminky i tatínkové potřebovali pomoci. Myslím si, že to byla taková bouře ve sklenici vody,“ prohlásila Valachová. Eurokomisařka byla ještě rozčilenější. „Když budeme vést pitomé debaty a prosazovat ještě pitomější názor, že je to něco škodlivého, tak budeme škodit maminkám,“ prohlásila Jourová v…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
