Nepřetěžoval bych svého mluvčího

Kdybych byl prezidentem… Jednoduchý začátek přetěžké úvahy. Jako by samotná existence této rubriky předpokládala, že oslovený pisatel následujících řádků v některých věcech nesouhlasí se současným prezidentem a za pomoci magického KDYBY poradí, v čem se má polepšit. Já však doufám v nezištnost této rubriky, proto upřímně zaznamenám pár asociací, jež mi vytanou na mysli.

Předně bych, jako protipól přímé volby, zavedl odvolatelnost prezidenta z funkce. Tady už ale narážím na první problém. Je totiž možné, že by se pak v republice začali hromadit bývalí prezidenti, a jelikož každý ex má podle zákona nárok na doživotní ochranu speciálním policejním Útvarem pro ochranu prezidenta ČR, výrazně by se tím zatížil rozpočet ministerstva vnitra. Nemluvě o nároku na doživotní rentu a paušální náhradu, což měsíčně činí sto tisíc korun na jednoho exprezidenta.

Prezident má samozřejmě spoustu povinností, z nichž znám jen pár hlavních, ale mám pocit, že v posledních letech je jedna z nich krutě diskriminována, a té bych, kdybych byl prezidentem, věnoval zvýšenou pozornost: reprezentovat vlast navenek. Za vulgární výrazy na Hradě bych (podobně jako na skautských táborech) vybíral pokuty do kasičky a výtěžek na konci roku věnoval nejnenápadnějšímu pracovníkovi prezidentské kanceláře. Pokud by tyto sprosté peníze vůbec přijal.

Dále bych se, v případě svého prezidentování, obklopoval hlavně moudrými…