Kvóty v kómatu
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker se na podzim 1989 stal účastníkem těžké autonehody, která ho bezprostředně po srážce uvrhla do kómatu, a zůstaly mu trvalé bolesti při chůzi. Shodou náhod se to stalo v době, kdy se hroutila železná opona. Když pak lucemburský politik po bezmála třech týdnech opět nabyl vědomí, svět, který si pamatoval, byl tentam. V následných rozhovorech Juncker přiznal, že měl co dělat uvěřit nové realitě.
O čtvrt století později při sporu mezi západní a východní Evropou o uprchlické kvóty, v němž Evropská komise sehrála důležitou roli, se tahle událost stala zdrojem jízlivých kuloárních poznámek. Juncker by si prý měl zkusit vzpomenout, že existuje i východní Evropa, a dokonce je součástí EU, nebo že slíbil nerozdělovat Evropu podél bývalé železné opony.
Autoři těchto poznámek z řad východoevropských politiků si mohli užít i minulý týden, kdy se komise rozhodla dál hnát Česko, Polsko a Maďarsko k soudu kvůli neplnění kvót. Šlo totiž o krok, který čekal málokdo. Uprchlické kvóty, jinak rozmisťování azylantů do členských států podle daného klíče, už dávno nejsou těžiště migrační politiky EU. Momentálně se pracuje na její změně a pozornost se přesunula jednak k pomoci zdrojovým zemím migrace a zadruhé ke zrychlení nutných procedur, aby uprchlické tábory v Řecku a Itálii nepraskaly ve švech. Někteří lidé tu totiž čekají dva a více roků na verdikt, jestli dostanou azyl. A než by čekali, většina jich raději uteče a zvyšuje počet nelegálních…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
