Paměť v diamantu
Civilizace produkuje obrovské množství dat. Jak je zachovat pro budoucnost?
Výzkumník Peter Kazansky drží mezi palcem a ukazováčkem malinký skleněný kotouček o velikosti mince. Na videu, které je k vidění na YouTube, ho pak vloží do plamene, zahřeje na tisíc stupňů a ponoří do chladné vody. Kotouček zůstává nepoškozený a co je ještě důležitější, informace, které obsahuje, přežily tuhle drsnou torturu ve zdraví. Pokud jsou skleněné kotoučky skladovány při teplotě nepřesahující 190 stupňů, výzkumník, jenž působí na univerzitě v britském Southamptonu, zaručuje trvanlivost uložených dat na ohromující dobu: 13,8 miliardy let, což odpovídá celé dosavadní existenci vesmíru.
Lidstvo se v současnosti potýká s prudce narůstajícím objemem informací. Kazanského skleněné kotoučky jsou jedním z pokusů, jak datovou explozi zvládnout a zároveň zajistit, abychom nemuseli datové nosiče vždy po pár letech vyměnit. Vždyť kdo dnes dokáže přehrát staré magnetické diskety používané v devadesátých a nultých letech? Technologie tak odolná jako Kazanského skleněné „mince“ by tu s námi mohla být skutečně dlouho, alespoň pokud by měla dostatečnou úložnou kapacitu.
To je přitom zásadní podmínka. Za poslední dva roky civilizace vytvořila více dat než za celou svou dosavadní historii. Na YouTube dnes uživatelé každou vteřinu uloží kolem 300 hodin videa. Počítačoví experti odhadují, že datový vesmír lidstva nyní tvoří celých 4,4 zettabajtu (zettabajt je tisíc milard GB). Pro představu: jeden zettabajt odpovídá videu ve vysokém rozlišení, na které bychom se dívali osm milionů…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
