„Evropská unie musí fungovat jako vesnice z Asterixe. A zatím to nezvládá.“
Těmito slovy Andrej Babiš minulý týden na tiskovce ve sněmovně shrnul evropskou strategii ANO do nadcházejících voleb. Pokud se budeme držet této metafory, musíme dodat, že je velmi pravděpodobné, že na pódiu na návsi bájné galské osady vzdorující nájezdům Římanů bude letos na podzim stát právě její autor. Je tedy nejvyšší čas zkoumat, co se za slovy premiérského favorita blížících se voleb vlastně skrývá.
Co to má znamenat?
Jedním z těch, koho krkolomná hyperbola moc nepřekvapila, je šéf europoslanců za ANO Pavel Telička. Slavnou komiksovou figurkou si frankofil Babiš vypomohl už v polovině prosince, kdy spolu letěli do Varšavy na kongres frakce evropských liberálů, k nimž jeho hnutí patří na půdě europarlamentu. Babiš měl v Polsku projev bilancující uplynulý rok v Evropě a právě v něm prozradil, že si efektivní Evropskou unii představuje jako zdatně opevněnou obec. „Uvnitř vše funguje hladce se všemi výhodami volného pohybu zboží, služeb, osob a kapitálu,“ prohlásil Babiš a pak pokračoval: „Na hranicích ale musí být velmi silná ochrana proti všem cizincům. Vesnice si nemůže dovolit pustit dovnitř kohokoli, kdo hledá lepší život. Měla by být přístupná pro ty, kteří jsou připraveni přispět ke společnému blahobytu, a podle toho si své obyvatele vybrat.“ Je nabíledni, že za novodobé nájezdníky místopředseda vlády považuje válečné běžence, kteří mířili do Evropy v uprchlické vlně před…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
