Data na příděl
Konec roamingu je pro drahé Česko jen jeden z kroků k evropskému normálu
Pro Čechy to zní jako vyprávění o ráji, který snad ani nemůže existovat. Antonios Drossos platí za mobil 27 eur měsíčně, tedy kolem 700 korun. To je na české poměry běžná cena, ale Drossos v ní má kromě neomezeného volání a esemesek i nekonečné množství dat, kterými pohání celou domácnost. „Pevnou linku jsem zrušil někdy před třemi lety. Nemám doma už ani wi-fi,“ popisuje Drossos po telefonu z Helsinek. Dětem doma zapíná místo wi-fi hotspot ze svého mobilu, stejným způsobem stahuje i filmy z Netflixu.
Drossos pracuje jako konzultant v telekomunikacích a má přehled také o Česku. Jeho firma Rewheel analyzovala i zdejší trh pro Český telekomunikační úřad a pravidelně zveřejňuje srovnání, jaké tarify a za jakou cenu jsou po Evropě k mání. Česko nevychází z těchto měření dobře. V poslední analýze z dubna se posuzovalo, kolik dat lze kde pořídit za 30 eur, a hůř skončilo jen pět zemí EU. „Trh u vás zamrznul. Každý z operátorů má svůj kus trhu a nic je moc nenutí, aby si opravdu konkurovali,“ shrnuje svoje poznatky o tuzemsku Drossos.
Dílčí náplastí na tento letitý český neduh jsou novinky z minulého týdne, kdy v EU po deseti letech nátlaku eurokomisařů skončily poplatky za roaming. Pro Čechy je to ale jen první vyhraná bitva.
Jako doma
Nový evropský režim funguje v principu podle anglického verše „roam like at home“, tedy „všude jako doma“. Zákazník má možnost používat svůj mobil pořád stejně, aniž by se ohlížel na to, kde právě je. U tarifu s neomezeným voláním…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
