Kráčíš jako láska
Hudebník Perfume Genius nemůže na albu No Shape uvěřit svému štěstí
Že přijdu do pekla, mi bylo jasné ještě dřív, než mi to začalo říkat okolí. Nikdy jsem necítil, že by kouzlo písní opěvujících Boha platilo i na mě. Vždy mi zněly jako zpívané kletby,“ vzpomíná Mike Hadreas v rozhovoru na NPR na útlé dětství, kdy při návštěvách kostela nedokázal propadnout podmanivosti žalmů. Ba co víc, po většinu života se jako prokletý cítil.
City, odvaha a mrazivá upřímnost, která nesmlčí ani ty nejrozporuplnější emoce. Právě to jsou hlavní kvality Mikea Hadrease. Hudební svět ho od roku 2010 zná pod jménem Perfume Genius – tehdy ve svých osmadvaceti debutoval albem Learning a byla to první hudba, kterou kdy složil. Ve zmučených baladách povětšinou jen s pomocí klavíru a svého hlasu vyzpívával všechny rány utržené během dospívání: od smiřování se s homosexualitou přes teenagerské roky na antidepresivech a tvrdou šikanu, kvůli níž nedokončil střední školu, až po závislost na alkoholu a drogách, do níž spadl během bohémských let v New Yorku.
Pokud první dvě alba rekapitulovala křivdy a třetí deska Too Bright (2014) probudila vzdor a chuť čelit všemu, co se na něm kdy podepsalo, pak aktuální No Shape plná velkolepých melodií a smyčcových aranží je výrazem nalezeného štěstí. Ani to ovšem nepřichází bez poskvrny. Kdo byl uvyklý na rozervanost, tomu náhlá spokojenost připadá jako cosi nečekaného, nepochopitelného a nezaslouženého. S odkazy na díla Kate Bush, Johna Calea či Badalamentiho soundtrack k Twin Peaks. Perfume…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
