K dobré výchově patří zvyk, že unikátní, nenahraditelné hodnoty se mají chránit. Zatímco u korunovačních klenotů nebo renesančního náměstí v Telči tomu rozumíme, v případě podobně unikátní šumavské divočiny si nejsme jisti. Kritériím téhle unikátnosti, jež nám nabízejí experti, máme tendenci nevěřit. Přitom důvěra v tahle kritéria je klíčová: bez ní i Věstonická venuše vypadá jen jako legrační soška z vypálené hlíny.
Minulý týden dorazil do Česka apel, který chce zdejší společnosti pomoci pochopit, že šumavskou přírodu, která kvůli působení železné opony zůstala ve velkých celcích člověkem téměř neporušená, má smysl přísně chránit. Světový kongres Mezinárodní unie ochrany přírody poslal do Prahy rezoluci, aby stát rychle rozšířil bezzásahová území Národního parku Šumava na minimálně třicet procent z dnešních třiadvaceti. Následujícím krokem by pak měl být harmonogram dalšího rozšiřování divoké přírody přes polovinu plochy parku.
Spor o rozlohu bezzásahového území trvá od vzniku parku a není pro laiky příliš srozumitelný. Logika rezoluce se ale opírá o konkrétní problém: respektovaná organizace namítá, že pokud má být nějaké území mezinárodně uznávaným národním parkem, nestačí přísně chránit jen necelou čtvrtinu jeho plochy. Mělo by to být podstatně víc. A pokud Česko nebude chtít bezzásahové zóny rozšířit, mezinárodní uznání národního parku a s tím třeba reklamu v cizině pro Šumavu ztratí.
Jen trochu
Ministr životního prostředí Richard Brabec prohlásil, že…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
