Bohaté a bílé znásilnění
Oběti znásilnění většinou mlčí. Slova jedné ale právě otřásají americkými médii a veřejností.
Její dopis určený útočníkovi a jeho právníkům, kteří společně trivializovali její utrpení, má mrazivých 12 stránek a měl by si jej přečíst každý (www.theguardian.com/us-news/2016/jun/06/stanford-sexual-assault-case-victim-impact-statement-in-full).
„Několik vaginálních a análních výtěrů, jehly, očkování, pilulky, foťák namířen přímo mezi mé roztažené nohy. Uvnitř mě dlouhé chirurgické kleště a vagina potírána studenou, modrou barvou, když hledali vnitřní trhliny. Po několika hodinách tohoto všeho mě konečně nechali osprchovat. Stála jsem pod proudem tekoucí vody, zkoumala své tělo a rozhodla jsem se, že jej už nechci. Děsila jsem se ho. Nevěděla jsem, co uvnitř mě bylo, jestli to bylo kontaminované, kdo se mého těla dotýkal. Chtěla jsem si svoje tělo svléknout jako kabát a nechat ho v nemocnici spolu se vším ostatním,“ pronesla minulý týden u soudu a její slova byla následně zveřejněna. Trauma znásilnění po party na Stanfordově univerzitě zaznamenala strhujícím způsobem tak, že si ty hrůzy a následky dokáže představit každý. Škoda že svůj talent musela uplatnit v tak smutné věci.
Škoda je i celý ten zbytek. Pachatel, student prestižní univerzity a člen elitního plaveckého týmu, se v ostudném procesu vysekával z maximálních čtrnácti let a dostal pouhých šest měsíců. Znásilnil sice dívku, která byla intoxikovaná a v bezvědomí, ale pochází z ekonomicky úspěšné rodiny se…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.
