Slovenská minulost jako temný horor
Z přicházející série slovenských filmů ční dva politické dokumenty
Distribuční společnost Artcam vpouští během září do kin „balíček“ pěti slovenských filmů, které nám mohou poskytnout poměrně dobrou představu o tom, jak jsou na tom naši nejbližší sousedé. Ta odpověď má přitom dvě stránky – jedna se týká autorského stylu a druhá témat. Kdybychom to měli shrnout co nejstručněji, pak současní slovenští tvůrci jsou o něco odvážnější než filmaři u nás, ale zároveň o své zemi přinášejí natolik skličující zprávu, že skoro nikoho neláká ověřit si, zda to je skutečně pravdivý obraz.
V dotyčné kolekci se nacházejí dva hrané snímky – Ďakujem, dobre (od Mátyáse Priklera) a již trochu starší Môj pes Killer (natočený Mirou Fornay) – a tři dokumenty: Nový život (od Adama Oľhy), Kauza Cervanová (od Roberta Kirchhoffa) a Krehká identita (od Zuzany Piussi).
Nemá příliš smysl hledat mezi nimi silného společného jmenovatele, ale vždy jde o obrazy současnosti, která trpí nerozřešenými hříchy minulosti – tedy jakousi zásadní neschopností odstřihnout se od dědictví bývalého režimu.
Nejdoslovnější a nejméně povedený je povídkový triptych Ďakujem, dobre. Tepe nešvary doby spíš na úrovni povrchního televizního seriálu a prozrazuje neschopnost tvůrců povznést se ve formě kritiky nad domácí poměry komerční maloměšťácké produkce. Môj pes Killer naproti tomu stačil…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
