Nespravedlivý svět fotbalu
Proč se v kopané neprosadily technologie, které pomáhají rozhodčím správně posuzovat sporné situace? Po řadě kontroverzních verdiktů se přístup FIFA začíná měnit.
Pro anglického fotbalistu Franka Lamparda to byla frustrující situace. Ve 38. minutě osmifinálového utkání mistrovství světa 2010 prohrávala Anglie s Německem o gól, když se k záložníku Lampardovi po sérii zmatků na hranici pokutového území dostal míč. Lampard vypálil na německou branku, míč narazil do břevna a odrazil se směrem dolů. Zjevně dopadl celým objemem za brankovou čáru. Německý brankář Manuel Neuer přesto zareagoval bleskově: odražený míč chytil a rychle rozehrál.
„Nemusel jsem se ani potom dívat na video, hned jsem věděl, že to byl regulérní gól,“ řekl k tomu později Lampard. To samé bylo jasné německému brankáři a divákům u televizních obrazovek, kteří několikrát viděli opakovaný záběr. Kamenem úrazu se však stali rozhodčí. Ani hlavní, ani čárový sudí ve zlomku vteřiny nepostřehli, jak to doopravdy bylo, a šokovanému Lampardovi gól neuznali. Anglie nakonec prohrála 1:4 a z turnaje vypadla.
Ve fotbale se videozáznam zatím nepoužívá, funkcionáři mezinárodní fotbalové federace FIFA se technickým inovacím brání. Fotbal je spíš konzervativní sport, jehož pravidla zůstávají od samotných počátků téměř stejná. Je to určitý rozdíl například oproti lednímu hokeji, kde je technický vývoj mnohem rychlejší; hlavní sudí se tu může obrátit na rozhodčího u videa a s jeho pomocí posoudit, zda gól skutečně padl a jestli to bylo…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
