0:00
0:00
Dopisy5. 6. 20113 minuty

Dopisy

Astronaut

Bota pro Triera

Respekt 22/2011

Děkuji za komentář Petra Třešňáka věnovaný Trierovu poslednímu výstřelku. Když jsem cestou autem domů zaslechl zprávu o jeho extempore v Cannes, spěchal jsem si pustit záznam na YouTube. Bylo velmi úlevné zjistit, že sdílím názor s nadpoloviční většinou komentátorů pod videem. O nic nešlo.

↓ INZERCE

Sledování Trierových sond do lidských duší pro mě vždy znamená stejný zážitek: je to sice k neuvěření, ale ono by to tak doopravdy proběhlo. A nedovedu si představit to permanentně vnímat, celoživotně zprostředkovávat divákům a ještě se dobrovolně vzdát sarkasmu, který je pro Dány něco mezi sportem a uměním. Obviňovat Triera z pokusu o reklamu je nízké, pokoušet se ho trestat je komické. Jeho život zřejmě ovlivňuje stejná „nemoc“ jako například životy Goetha nebo V. Woolfové. Ve srovnání s vlastním démonem budou slova kritika či moralisty jakéhokoli postavení vždy jen pištěním.

(…) Pokud bychom, jak říká autor v závěru, „nosili poučení z události poloviny 20. století v reflexech a srdci“, snad by nás i napadlo, že kdyby většina uvažovala podobným způsobem jako tento z rautů vyloučený režisér, hajlovalo by se bývalo prostředníčkem a Hitler by prožil život třeba jako umělecký cukrář. Otázka je, jak v zemi, jejíž prezident nazývá pokus o upálení romského dítěte společenským jevem, jenž by se neměl tak přísně trestat, k takovému vhledu dojít.

Marek Tichý

 

Případ smetanového vraha

Respekt 22/2011

Velmi jsem uvítala komentář Kateřiny Šafaříkové, protože poprvé uceleně nabízí možnost, že Otakar T. mohl Aničku taky nezavraždit. Po veškerém vyšetřování a po jeho smrti to stále zůstává otevřenou otázkou, je to nerozhodných padesát na padesát.

Uvažme na okamžik, že Otakar T. opravdu není vrahem toho dítěte. Pak to postaví naši společnost do hrozného světla, protože už předem odsoudila, a dokonce k smrti uštvala nevinného člověka. To zaprvé.

Zadruhé, zároveň z toho vyplývá, že se totéž může stát komukoli z nás. Stačí být v nesprávný čas na nesprávném místě a dotýkat se věcí podezřele ležících na okraji cesty. Mimochodem, co zabránilo domnělému vrahovi zbavit se toho „usvědčujícího“ batohu stejně jako těla oběti, prostě jej zakopat?

A zatřetí – hrozná představa. Skutečný vrah pobíhá dál po světě a může kdykoli udeřit znova. Co pak?

Jarka Stuchlíková

Architektura s malým A

RESPEKT 16–17/2011

V článku jsem se dočetla, jak nevzdělaní úředníci povolí jakýkoli dům, jen když má šikmou střechu. Více než deset let pracuji na stavebním úřadu, a tudíž jsem jedním z těch úředníků, jimž prochází rukama mnoho projektů, které se mi mohou líbit, anebo taky ne. Každý úředník rozhoduje na základě určitých pravidel, což je v tomto případě stavební zákon, schválený parlamentem. Správní orgán, tedy i stavební úřad, musí konat pouze to, co mu zákon ukládá, na rozdíl od občanů, kteří mohou vše, co není zákonem zakázáno.

Neotírejte se o úředníky, když o jejich práci a problémech nic nevíte.

Helena Stündlová


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Respekt Obchod

Přejít do obchodu
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně, 10.3. 2026

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně

Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.

"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.

Milan Jaroš10. 3. 2026