Ranní postřeh Petry Hůlové: Bojkot Frankfurtského knižního veletrhu

Jsou pravdy, které se vylučují. Mezi legendární patří „ráno moudřejší večera“ versus „co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek“. Nějak podobně se to má s kritikou unáhlených gest kontra stavění se k věcem čelem, viz poslední Ranní postřeh Marka Torčíka.

Umělecká scéna v těchto dnech žije škrty na ministerstvu kultury. Česká kultura bojuje o život. Literární festivaly a periodika mají přijít o 40 procent své podpory. Některé, hlavně festivaly, mají vícezdrojové financování a ponesou to lépe. Jiné, zejména periodika, to zruinuje, ale jde především nikoli o umělce: nedotované ceny se vyšplhají, takže kultura bude jen pro bohaté. To chceme?

O peníze se tu nejedná, je to pár milionů, které jsou životně důležité v rámci kultury, ale nepostavíte za ně ani kilometr dálnice, v rámci jiných resortů je to plivnutí. A je to plivnutí i jinak – plivnutí po liberálních nevoličích současné vlády. Je to naschvál a oplácejme stejně razantně. Je to normálně kdo s koho, protože když se má vést dialog s někým, kdo rozumí pouze argumentu moci, je snaha něco vysvětlovat ztrátou času všech. Ne všechny konflikty vyvěrají z nedorozumění a toto je zcela jistě jeden z nich. Prostý střet zájmů – odplata nevoličům vládní koalice a snaha přimět je k patolízalství. 

Reagovat za takových okolností bojkotem účasti na Frankfurtském knižním veletrhu, kde je Česko letos hlavní hostující zemí, se jeví jako přímočaré a efektní gesto, jež může být navíc jako jedno z mála viditelné i v zahraničí.