Bianca Cristovao: Když se něčeho bojím, vím, že to bude stát za to

Stereotyp velí předpokládat, že komici bývají v civilním životě velmi hloubavé a melancholické povahy. U pětatřicetileté Biancy Cristovao to rozhodně neplatí – miluje humor, nadhled a expresivitu. Možná proto se už od teenagerských let necítila v Česku stoprocentně doma a měla vždy tendenci z rodné země utíkat – během střední školy nejprve na studijní pobyty do Dánska a Německa, později na vysokou studovat film do slunného Los Angeles.

„My Češi nejsme moc pozitivní. Umíme udělat dobrou party, když se pije pivo, ale jinak nejsme kultura, kde by se stále slavilo, tancovalo a tak dále. Já hodně tíhnu právě k takovým kulturám – jižní Evropě či Jižní Americe. Baví mě lidi, baví mě život, společenství, která se hodně smějí a jsou hodně hlasitá,“ popisuje. „V LA jsou půlka lidí Mexičani, takže mi to sedlo,“ dodává.

I když se věnuje psaní scénářů, což je obor, který vystudovala, zaměřuje se výhradně na komediální žánr. Nedokáže si představit, že by v negativních nebo tíživých emocích trávila delší čas. „Když člověk píše scénář, vytváří si vlastně svět, ve kterém musí chvíli částečně žít. Fascinují mě lidé, kteří píší třeba horory. Já bych nechtěla být v hororu nebo v melodramatu. Chci být v něčem pozitivním,“ vysvětluje.

Momentálně pracuje na scénáři seriálu o vztahu na dálku a jedná o jeho realizaci s jedním z amerických filmových studií. Je to i její osobní téma. Jako mezinárodně úspěšná stand-up komička se totiž vyskytuje tak trochu všude a nikde, což s sebou nutně nese i ztíženou logistiku. Její turecký partner, s nímž je relativně čerstvě, pracuje v oboru, pro firmu, která se zabývá stand-up comedy, a tak zatím cestují spolu. „Uvidíme, jak to bude dál, ani jeden moc neplánujeme.“ Její životní rytmus se prý podobá režimu hudebníků. „Možná proto mám mezi nimi tolik kamarádů,“ přemýšlí.