Rozdmýchání konfliktů kvůli sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně oživilo i zájem o druhou světovou válku a vzpomínání na jednu z nejtragičtějších zkušeností 20. století. Neplodná sněmovní debata pak věci dodala ještě patřičnou jiskru. Namísto zaklínání se historickou pravdou a nespornou faktografií by však možná diskutujícím prospělo udělat si ideologický Turingův test. Tedy zkusit obhájit názor protistrany tak, aby pro ni bylo takové vysvětlení událostí akceptovatelné.
V případě historických událostí jím člověk těžko projde bez četby patřičných knih. Ke druhé světové válce jich vychází stabilně velké množství, zároveň je pravda, že většina často nenabízí víc než pozitivistickou deskripci nashromážděných faktů k dílčímu tématu. Takových, které mají obecnější dopad, vybízejí k přemýšlení o minulosti a o tom, jaké slepé skvrny obvykle české výklady tíží, zase tak moc není. Jedna taková se nedávno na českém trhu objevila. Jejím autorem je renomovaný polský bohemista Piotr M. Majewski a jmenuje se příznačně Jenom ať si nemyslí, že jsme kolaboranti.
Ostrov demokracie
Majewski patří mezi zkušené zahraniční autory píšící o českých dějinách a těší se respektu i mezi domácími historiky. Aktuálnímu svazku předcházelo několik knih v češtině – o třicátých letech, mnichovské dohodě nebo sudetských Němcích. Novinku můžeme číst jako přehlednou, chronologicky řazenou historii Protektorátu Čechy a Morava, která je psána vtipně a zároveň poučeně. Je příjemné, že autor poměrně extenzivně pracuje s archivními i publikovanými prameny, a nepřebírá jen starší literaturu.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
