Stávkový rozum a nerozum
Možná by mohlo pomoci špatné počasí, které již řadu dní sužuje naši zemi. Pomoci k tomu, aby odbory elegantně, bez ztráty tváře vycouvaly ze stávky, kterou na tuto středu svolaly. Jakkoli jim totiž vláda dala důvody, proč radikalizovat své požadavky, za leccos – třeba finanční krizi nebo sněhovou kalamitu – nemůže.
Důvodů, proč vyhlášení stávky na podporu zaměstnanců ve veřejném sektoru postrádá v dnešní situaci logiku, je hodně. Jak jsme již několikrát v Respektu uvedli, není totiž pochyb, že náš veřejný sektor musí podstatně zhubnout. Rovněž pravidla jeho fungování, ke kterým jistě patří i způsob odměňování, je třeba změnit tak, aby lépe motivovala ke kvalitní práci ve státních institucích. Tento krok je v zájmu naprosté většiny obyvatel, včetně řady lidí, kteří pro stát pracují a které dnešní situace ve státní správě vede k úvahám o odchodu.
Náš stát, stejně jako většina zemí, potřebuje velmi rychle odbourat státní schodky tempem desítek miliard ročně. A úspory v přebujelém veřejném sektoru jsou těmi ekonomicky nejsprávnějšími. Nicméně stres, pod kterým pracuje vláda, není dostatečnou omluvou pro nešťastný způsob, jakým komunikuje s veřejností. Ovšem použít toto jako hlavní důvod pro svolávání stávky, kterou již desetiletí naše země nepoznala, se nezdá být tak úplně rozumné.
K této logice, kterou jistě odborářští bossové zvážili, ale porazila ji zřejmě touha radikálnějšího křídla odborů po razantní akci (navíc s podporou sociální…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
