Jak vytrhnout kultuře stoličku
Co přinese na ministerstvo nový šéf Jiří Besser
Jiřímu Davidovi se ze jména kandidáta na post ministra kultury dělá zle a vyzývá kolegy k protestům. „Z uměleckých kruhů jsou slyšet i opačné reakce. Abych jen tak obecně neplácal, zkuste se zeptat paní Bohdalové nebo pana Adamce,“ odpovídá za nastupujícího ministra jeho mluvčí Stanislav Brunclík.
Ani absurdita sporu mezi excentrickým výtvarníkem, oblíbenou herečkou a někdejším režimním režisérem nezakryje základní otázky, které jméno Jiřího Bessera vyvolává. Kdo to vlastně je a proč se zrovna on má stát ministrem kultury?
Zeptejte se Bohdalové
V životopise třiapadesátiletého berounského rodáka na první pohled trkne jedna informace, kterou už kolegové důkladně proprali: pět měsíců před listopadovou revolucí vstoupil jako vystudovaný stomatolog do KSČ a v plánované vládě je jediným bývalým komunistou. V politice ale začal sklízet úspěchy až mnohem později. Po revoluci stranu opustil, skončil i jako zubař a místo toho se vrhl na podnikání. Stal se šéfem berounského hokejového klubu, byl také spolumajitelem hotelu a firmy distribuující „luxusní dárkové předměty“. V roce 1994 pak jako nezávislý na kandidátce České strany národně sociální pro sebe získal úřad starosty Berouna – a setrval v něm až do dnešních dnů.
S kulturou tedy Jiří Besser neměl až dosud příliš co do činění. Ovšem kdo viděl Beroun před šestnácti lety,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
