0:00
0:00
11. 7. 20105 minut

Euroskeptici na vzestupu

Česká národní banka se staví do popředí zdejšího odporu proti Evropě

V poslední době jsme byli opakovaně svědky toho, že Česká republika se v Evropské radě tvrdě stavěla proti různým regulatorním a daňovým krokům ve finanční oblasti, aniž by o tom (v české politice a veřejnosti) proběhla veřejná diskuse. Většinou se jednalo o témata velmi vzdálená starostem českého voliče, nicméně důležitá pro ostatní státy Evropské unie.

Tak třeba bylo Česko proti regulaci hedgeových fondů, přestože jich u nás existuje minimum. Nebo jsme odmítli na rozdíl od Polska a Švédska podpořit Evropský garanční fond. A nedávno se Česko postavilo bankovní dani. To nabízí obecnější otázku: čím je vlastně dán český euroskepticismus? Podrobnější pohled ukazuje, že je trojího druhu a všechny větve se v poslední době snoubí a vzájemně povzbuzují.

My to nepotřebujeme

↓ INZERCE

Část českých euroskeptiků jsou ideologové, kteří nenávidí cokoli přicházejícího z Bruselu, který je podle nich ovládán mocichtivými plánovači a nevolenými socialistickými úředníky. Česko se jim asi jeví (jakkoli je to absurdní) jako ráj svobodomyslnosti, kterému hrozí uchvácení regulacemi a rigiditami. Mnozí libertariánští ideologové jsou navíc shodou okolností národovci. Sem samozřejmě patří prezident Václav Klaus a jeho nejbližší klika.

Další euroskeptici jsou kariéristé: být proti Evropské unii vynáší, je to z mocenských či kariérních důvodů výhodné. Platí to pro politiky, vlivné úředníky, mnohé odborníky či novináře. Když chválíte prezidenta dostatečně…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 160 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Respekt Obchod

Přejít do obchodu
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně, 10.3. 2026

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně

Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.

"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.

Milan Jaroš10. 3. 2026