Někdy se mi chce emigrovat
S Vladimírem Klokočkou o ohýbání české ústavy
„Kdybych byl sám, asi bych emigroval,” říká bývalý ústavní soudce Vladimír Klokočka. V lavici Ústavního soudu zasedl krátce po revoluci, když se vrátil z německého exilu. Tehdy odešel z republiky kvůli komunistické šikaně za jeho podpis Charty 77. Dnes mu vadí, že politici obcházejí ústavu snahou o vytvoření většinového volebního systému, Václava Klause pak viní z nesmyslného výkladu ústavního textu, kterým porušuje prezidentský slib.
Nedávno jste řekl, že kvůli úpadku právní a politické kultury v České republice znovu uvažujete o emigraci. Máte skutečně o naší demokracii tak velké obavy?
S tou emigrací je to nadsázka, ale – ne zas tak velká.
V čem tedy česká demokracie není dobrá?
Že na sebe soupeřící strany dští oheň a síru bych do jisté míry pochopil. Ani v západoevropských státech se navzájem nechovají shovívavě. Vadí mi však míra této vzájemné zášti.
Dvacet let po pádu starého režimu by se také dalo očekávat, že se bude u nás dál rozvíjet demokratický a právní stát. Místo toho se setkáváme se snahou měnit obsah ústavy, aniž by se změnil její text, se snahou ústavu obcházet, dezinterpretovat ji, s pokusy odklonit od ústavy psané ústavu…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
