Zázraky nejsou proti přírodě

S Elijahem Ripsem o síle křiku, matematice a božích stopách
Jaké by asi bylo setkání s Janem Palachem, kdyby se dožil šedesátky? Taková otázka nenapadá člověka cestou na schůzku s Elijahem Ripsem náhodou. Jako mladý student univerzity v Rize se tento muž pokusil upálit na protest proti okupaci Československa. Letos – na pozvání Ústavu pro studium totalitních režimů – po čtyřiceti letech poprvé navštívil zemi, kvůli níž málem uhořel. Drobný muž s bystrým pohledem, který přichází na schůzku, vypadá v klobouku a s dlouhým vousem jako vystřižený z povídek Isaaca Bashevise Singera. Elijahu Rips je ortodoxní žid a také světově uznávaný matematik, který v Tóře hledá vědecké důkazy božích zázraků.


Vyrůstal jste v Lotyšsku pod vlivem sovětské propagandy. Jak se ve vás vlastně zrodily sympatie k pražskému jaru?
V Sovětském svazu člověku neustále vtloukají do hlavy, že žije v nejšťastnější zemi na světě, nesrovnatelně lepší, než je mizérie, která vládne všude okolo a vládla kdykoli předtím. Že jsou to nejšťastnější časy dějin. Samozřejmě, dítě věří tomu, co se mu říká. I v dospívání jsme tomu věřili. Ale pak přijdou první zážitky a situace, které vidíte jinak. Je jich víc a víc. A tak se krok po…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.



















