Mohli bychom začít doma
Na Maltu připluje denně 25 až 50 uprchlíků z africké bídy, ale už jich sem v jediném dni dorazilo i 180, na Kanárské ostrovy mnohonásobně víc. Ti, co přežijí, skončí za ostnatými dráty záchytných táborů ve španělských enklávách Ceuta a Melilla v Maroku nebo v Los Capuchinos v Malaze, v Itálii pak v Turínu, Trapani a Crotone.
Zdenek Slouka
(1923) je profesorem politologie. Byl politickým analytikem při americké okupační armádě. Přednášel na New York University, Columbia University, dále na univerzitě ve Washingtonu a na Lehigh University v Pensylvánii a naposled na Univerzitě Karlově. Od roku 1992 žije trvale v Praze.
Když píšu tyto řádky, když je o pár dnů později čtete, v kteroukoli hodinu plují mezi Libyí, Maltou a italským ostrovem Lampedusa a mezi Mali a Kanárskými ostrovy desítky člunů přeplněných lidmi z Afriky. Ne všechny doplují, ne všechny mají dostatek jídla a vody, ne všichni na nich přežijí. Jen na Maltu připluje denně 25 až 50 uprchlíků z africké bídy, ale už jich sem v jediném dni dorazilo i 180, na Kanárské ostrovy mnohonásobně víc. Ti, co přežijí, skončí za ostnatými dráty záchytných táborů ve španělských enklávách Ceuta a Melilla v Maroku nebo v Los Capuchinos v Malaze, v Itálii pak v Turínu, Trapani a Crotone. Nepočítejme už jen ve statisících. Mysleme v milionech.
A co je nám po tom? Ponechejme na okamžik bokem lidskou stránku. Problém se nás dotýká hned dvakrát. Česká republika začne za dva měsíce předsedat Evropské unii a vytyčovat agendu. Problém afrického exodu bude mít před sebou, EU dosud nemá jasnou imigrační politiku. Ani my tu svoji nemáme. Co s tím? Možná se nám podaří totéž, co našim předchůdcům v předsednickém křesle, že jako oni po půl roce…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
