Po auditu potopa

Na svou situaci vlastně vypadá dost rozverně. „Holt si najdu bohatou ženu, která mě bude živit!“ pronáší se svou typickou přerývavou dikcí Karel Srp a začíná se smát.


Náš nejvýkonnější kunsthistorik polistopadové éry dostal minulý týden výpověď z Galerie hlavního města Prahy (GHMP). Petře Hoftichové, která ji připravila, naopak do smíchu není. „Je to velmi těžká situace. Ale do galerie patří jen ten, kdo za ni bude vystupovat. A pan Srp s ní nebyl ztotožněn,“ říká vážně o muži, jehož jednadvacetiletou práci pro galerii tento týdeník před dvěma lety shrnul do mezititulku „Je důležité míti Srpa“.
Oba dva si nemohou přijít na jméno minimálně od loňska. Tehdy Hoftichová Srpa vystřídala v ředitelské židli GHMP. Dosadil ji na ni radní pro kulturu Milan Richter, kterému se nelíbil způsob, jakým se Srp vypořádal s restaurováním pomníku Jana Husa na Staroměstském náměstí: peníze sehnal tak, že nechal monument na několik měsíců zakrýt reklamou. Nynější dění v městské galerii s výjimečně dobrou pověstí nicméně není jen příběhem dvou zaměstnanců, kteří se nemohli vystát. Je to především další důkaz, že to s kulturou v Praze, potažmo celém Česku, momentálně nevypadá moc dobře.
Kdo bojuje za galerii
„Je to mimořádně slušný čin,“ komentuje Karel Srp rozhodnutí…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.



















