Fotbalový nacionalismus
Zesnulý Arthur Koestler, který se narodil v Budapešti, žil v mnoha zemích a psal v několika jazycích, kdysi řekl, že existuje jednak nacionalismus, a jednak fotbalový nacionalismus. Emoce, které vyvolává ten druhý, jsou mnohem silnější. Sám Koestler, loajální britský občan, zůstal po celý život maďarským fotbalovým vlastencem.
Ian Buruma
(1951) je spisovatel, žije v New Yorku a přednáší na Bard College. Znají ho i čeští čtenáři z knihy Západ očima nepřátel (2005, spolu s Avishaiem Margalitem), na Slovensku vyšel v překladu jeho Zrod moderního Japonska. Burumovo zatím poslední dílo se jmenuje Smrt Thea van Gogha a hranice tolerance.
Zesnulý Arthur Koestler, který se narodil v Budapešti, žil v mnoha zemích a psal v několika jazycích, kdysi řekl, že existuje jednak nacionalismus, a jednak fotbalový nacionalismus. Emoce, které vyvolává ten druhý, jsou mnohem silnější. Sám Koestler, loajální britský občan, zůstal po celý život maďarským fotbalovým vlastencem.
Pro Američany, jejichž „světové série“ jsou v podstatě domácí záležitostí, je těžké pochopit city, které se rodí v obyvatelích Evropy, když jejich národy jednou za čtyři roky soupeří o evropský mistrovský titul v kopané. Letos v létě stadiony v Rakousku a Švýcarsku, nemluvě o ulicích hlavních měst Evropy od Madridu po Moskvu, na několik týdnů propadly orgiím vlajkonošského, hymnozpěvného a bubnového vlastenectví. Vítězství Španělska bylo jednou ze vzácných příležitostí, kdy Katalánci, Kastilci, Baskové a Andalusané propukli společně v explozi vlastenecké radosti.
Fotbal víc než většina jiných sportů souzní s kmenovými pocity: to kolektivní úsilí, barvy mužstev, rychlost, fyzická útočnost. Slavný nizozemský…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
