Poetický útok na klišé
Stylisticky vyzrálý a myšlenkově velice čerstvý román je především výzvou k pokusu o vymanění se ze zatuhlých a nepříjemně lepkavých vrstev každodenní skutečnosti. Je snahou po úniku do úrovní, kde vane svěží vzduch, kde věci a lidé získávají nová neopotřebovaná jména a s nimi i nevinnost.
„Když najednou zmizí společenský systém, ve kterém jste vyrostli, můžete sami sebe znovu vytvořit,“ prohlásila spisovatelka Antje Rávic Strubel (1974). Se stvořením sebe sama souvisí slovansky znějící slovo, které si autorka vsunula mezi své jméno a příjmení. C na konci se čte jako k a oním Rávikem se prý Antje stává, když píše.
Hra s identitou nabývá zásadní roli i v knize Chladnější vrstvy vzduchu, předposledním z šesti románů (první přeložený do češtiny), jež rodačka z Postupimi, která vyrůstala ve východoněmeckém industriálním městě Ludwigsfelde, napsala. Stylisticky vyzrálý a myšlenkově velice čerstvý román je především výzvou k pokusu o vymanění se ze zatuhlých a nepříjemně lepkavých vrstev každodenní skutečnosti. Je snahou po úniku do úrovní, kde vane svěží vzduch, kde věci a lidé získávají nová neopotřebovaná jména a s nimi i nevinnost.
Popis zápasu
Autorka útočí na klišé (ve vztazích, ve vnímání, v myšlení) za pomoci poezie. Cesta k novému prožitku světa je vydlážděna slovy, ale nejvyšší stupeň iniciace představuje tělo. „Své tělo jste zabalila do slov a já ho teď nosím s sebou,“ říká hlavní hrdinka knihy, třicetiletá Anja. Pracuje jako členka týmu, který zajišťuje provoz letního vodáckého tábora ve Švédsku, v magické přímořské krajině s jezery. Majitel projektu rekrutuje své zaměstnance z bývalé NDR.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
