Normální život Balkánky

Makedonie, sevřená mezi Albánií, Kosovem, Řeckem a Bulharskem, nemá moře. Zato má Ohridské jezero, jeden z největších biologických rezervoárů v Evropě, kde přežívají jinde už dávno vyhynulé rostliny a živočichové. Na jeho břehu se narodila a vyrůstala Verica Nedeska (1978), herečka, která v Makedonii před čtyřmi lety přerušila slibně nakročenou kariéru a rozhodla se následovat svého muže do Prahy. „Chtěla jsem zahájit rodinu,“ říká Verica, která navzdory plynné češtině občas sáhne po slově s lehce odchylným významem.

„Moji známí doma mi říkali, že je hloupost odejít, zrovna když mě všichni chtějí a všechno mi jde, ale já jsem se nerozmýšlela. Vím, že nejlíp ze všeho umím hrát, ale to neznamená, že bych pro to obětovala všechno. Pokud jsem soukromě šťastná, věřím, že přijde i to ostatní.“

Střední ekonomická škola, na kterou rodiče Vericu zapsali, v ní jen utvrdila názor, že patří docela jinam. Po maturitě začala studovat na divadelní akademii ve Skopji. Už ve druhém ročníku spolupracovala s různými divadly, dostávala dobré role a zajímali se o ni známí makedonští režiséři. Zahrála si všechny postavy, do kterých bývají obsazovány talentované mladé dívky, včetně Julie a Antigony.

„Měla jsem štěstí i v tom, že mne hned na začátku nezařadili do nějakého šuplíku,“ říká Verica. „Možná, že malinko převládaly…