Editorial
Minulý týden zasáhl americkou burzu největší propad akcií za posledních pět let a Velkou Británii zalila největší voda od časů, kdy tam začali s měřením srážek.
Minulý týden zasáhl americkou burzu největší propad akcií za posledních pět let a Velkou Británii zalila největší voda od časů, kdy tam začali s měřením srážek. Zvykejme si na to, že trhy a počasí nás ve své globální složitosti přesahují a vždy budou o koňskou délku před naší schopností předvídat jejich chování.
Analytici například odhadují, že jednou z příčin neklidu na burze je úpadek amerického trhu s bydlením – Američané nakupovali za poslední roky za levné úvěry domy jak šílení a jednou to muselo prasknout. Ale když se tohle ví, proč se to v Česku i na Slovensku opakuje a lidé si berou levné hypotéky jako utržení z řetězu?
Ale to je jen řečnická otázka, protože je to jako ptát se, proč právě letos napršelo tolik vody na Brity a zda jim může být útěchou alespoň to, že americký dolar je vůči jejich libře nejslabší za poslední čtvrtstoletí. Pro toho, kdo chce jakž takž porozumět globálnímu koloběhu peněz, doporučuji přečíst si analýzu týdeníku The Economist (str. 9) o budoucnosti dolaru.
Není divu, že pod tíhou neurčitosti dnešního světa někteří lidé odmítnou onu podivnou „tekutou modernitu“ a že hledají pevný řád. K dispozici je například nepřeberné množství sekt a komunit – od Hare Krišna přes jehovisty až po radikální ekology. Jaké to ale je, když si takovou komunitu člověk nevybere z vlastní vůle, nýbrž se do ní rovnou narodí?
Redaktor Respektu Vladimír Ševela našel mladé lidi, kteří prožili dětství v uzavřeném světě sekt, a jakmile dospěli, utekli z nich, aby mohli žít podle vlastní vůle. Z jejich vyprávění (viz Téma na stranách 17 až 19) plyne, že touha po svobodě a touha po pevném hodnotovém řádu nejsou neslučitelné.
Vážené dámy a pánové,
příjemné čtení vám přeje
Martin M. Šimečka
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
