Na zájezdu do budoucnosti
Po agrární a průmyslové společnosti nastala éra společnosti informační. Informace jsou nejrozšířenější komoditou na trhu, staly se prvotní strategickou surovinou v globální vesnici.
Po agrární a průmyslové společnosti nastala éra společnosti informační. Informace jsou nejrozšířenější komoditou na trhu, staly se prvotní strategickou surovinou v globální vesnici. Média jsou důležitější než ocelárny. Kdo má přesnější informace, vyhrává. Přesto informace z našich médií mizí. Čím to je? Jak nás to proměňuje? Tento esej, česky pokus, se snaží odpovědět na otázku: Jak velkou část tradičních hodnot naší civilizace hodlá budoucnost akceptovat?
Čím dál dražší
V informační společnosti musí každý účastník planetárního zájezdu do neznámé budoucnosti produkovat zprávy. Kdo to nedělá, neexistuje. Zprávy produkuje stát, armáda, policie, vědci, umělci, sportovci, novináři, zločinci, zoologické zahrady, zamilovaní, nemocní, holubáři, podvodníci. Zprávy jsou zbožím jako auta, hrušky, ocel a mouka. Politik i vědec ztratili dominantní postavení: trh je podřídil svému základnímu zákonu, podle kterého jsou si všichni účastníci rovni: Regina z VyVolených, Paroubek, Kožený, Kajínek i gorila Richard. Vědec ani politik a ani umělec a novinář si už nemohou nárokovat privilegované postavení. Výsledek: trh postavil na roveň informaci, aktualitu, drb, dezinformaci, pomluvu či pouhý blábol nebo chvástavý výmysl. Levné, dráždivé a emocionální výrony jsou prodejnější a tak mají převahu na trhu, kde jen menšina potřebuje ke svému každodennímu rozhodování skutečné informace.
Tak je tomu…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
