Euro za dvacet
Také díky dosavadnímu kurzu koruny žije střední Evropa v nereálném světě.
Také díky dosavadnímu kurzu koruny žije střední Evropa v nereálném světě.
Slovensko má problém. Koalice Roberta Fica schválila státní rozpočet, který dává předpoklady k tomu, aby se v lednu 2009 přestalo na Slovensku platit slovenskými korunami a přešlo se na jednotnou evropskou měnu. Už nyní se koruna v „čekárně na euro“ musí pohybovat v patnáctiprocentním pásmu kolem kurzu eura stanoveného Národní bankou Slovenska.
To při původně stanoveném kurzu 38,455 za euro znamená, že by slovenská koruna neměla oslabit pod 44,22 za euro nebo posílit nad 32,69. Právě druhá hranice dělá poslední dny guvernérovi Národní banky Slovenska Ivanu Šrámkovi vrásky na čele. Slovenská koruna totiž druhý prosincový týden prolomila hranici 35 korun za euro a ani to její posilování nezastavilo. Investoři teď očekávají, že Slovensko bude muset posunout pásmo pohybu eura.
Ani guvernér České národní banky Zdeněk Tůma se tvrdnutí české koruny (slovenská posiluje rychleji a dostala se na kurz, kde byla naposledy v roce 2004) nestačí divit. „Já většinou nezaujímám žádný názor, pokud se kurz úplně nezblázní. A k tomu není zase tak daleko,“ nechal se slyšet Tůma. Slušně si stojí i polský zlotý a po prosazení vládního úsporného programu dokonce i maďarský forint.
Ještě výraznější je posilování všech středoevropských měn vůči americkému dolaru, ale tam střední Evropa více méně kopíruje celosvětový vývoj, byť růst kurzu je rychlejší. Za všechna…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
