Rajterovo štěstí
Jana Rajtera neproslavilo ani pěstování nejzlatavějšího ječmene v Sudetech, ani chov nejstrakatějších krav na severočeských pastvinách. I když to obojí opravdu dělá, věhlas mu přinesla až tvrdohlavost.
Jana Rajtera neproslavilo ani pěstování nejzlatavějšího ječmene v Sudetech, ani chov nejstrakatějších krav na severočeských pastvinách. I když to obojí opravdu dělá, věhlas mu přinesla až tvrdohlavost. Před pěti lety se ohradil proti stavbě hliníkárny Nemak na parcelách vedle svých polí nedaleko Mostu. A letitý maraton pro něj letos skončil vítězně – nebo se to aspoň zdálo. „Rajter dostane čtvrt miliardy,“ letělo krajem od úst k ústům na adresu muže, který se s vidlemi v ruce postavil státní mašinerii. Jenže štafeta, po které se měla závratná náhrada za zničená pole dostat ze státní do Rajterovy kapsy, se jaksi zasekla. Radniční poslové, kteří ji měli slavnostně donést k vratům Rajterova statku, ucukli a teď i s balíkem peněz postávají v cílové rovince. Mají prý strach, aby za tuhle donášku neskončili jednou v kriminále.
V nesprávný den
V malé vesničce Moravěves nedaleko Mostu je jen pár domů. Nemají tu ani hospodu, ani krám. Zato zdejší pole sousedí s nejžhavějším kusem půdy v zemi. Ne, že by severočeské slunce tolik pálilo, důvodem je výrazná cedule, tyčící se na kraji jedné z parcel: „Průmyslová zóna Joseph – nepovolaným vstup zakázán.“ Kus dál po humnech jezdí náklaďáky k velké stříbrné hale, v níž mexická firma Nemak sestavuje hliníkové hlavy motorů. Ty hlavy, kvůli nimž už moravěveský sedlák Jan Rajter podal na úřady více než dvě stě…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.