0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst
Kultura13. 8. 20065 minut

Koblasova cesta k tomu, co trvá

„Materiál mě musí poslouchat, ale také já musím naslouchat jemu,“ říká sochař, malíř a básník Jan Koblasa. „Nemůžu ho znásilňovat, výsledkem by pak byla jedině oboustranná destrukce.“

Astronaut

Regionální výstava českého sochaře patří spíše do první linie.

„Materiál mě musí poslouchat, ale také já musím naslouchat jemu,“ říká sochař, malíř a básník Jan Koblasa. „Nemůžu ho znásilňovat, výsledkem by pak byla jedině oboustranná destrukce.“ Jeho aktuální výstava Dialogy s hmotou v Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě klade stejné nároky i na diváka. Chce po něm čas, otevřenost a klidné soustředění. Pak se ovšem může cestou domů vznášet. Plastiky a obrazy vznikaly od padesátých let do současnosti a stojí mimo čas a umělecké trendy. Koblasa je opakem postmodernistů a vůbec všech, kdo vyjadřují „ducha doby“. Jde mu o to, co trvá, jde mu o věčnost. „Nemám žádné nejoblíbenější práce. Žádné milníky. Jsem celý život na cestě zpátky, k tomu, co bylo předtím, k tomu původnímu a základnímu.“ S tím souvisí i jeho záliba v mýtech všech kultur. Jednou z jeho raných prací byl Svatý Šebestián, později Apokalypsa, Odysseus, dnes ho zajímá Epos o Gilgamešovi. Ale i to jsou nakonec spíše směrovky k pochopení než zavazující názvy.

↓ INZERCE

Ve stínu doby

Čtyřiasedmdesátiletý umělec právě připravuje památník Gustava Mahlera v Jihlavě. Odborná veřejnost ho zná dobře, ale k obecné popularitě má u nás Koblasa dodnes daleko. Předně proto, že věčnost není módní skoro nikdy. A za druhé žije v Hamburku. Pro svět představuje typicky českého umělce, ale pro Čechy je cizinec. Je to paradox: nebýt katastrof…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

#SBOHEM_IVANEZobrazit články