V Praze orgasmus, v Berlíně Hitler

Musí to být povznášející pocit, když člověk objeví poklad. Scenáristka a spisovatelka Andrea Sedláčková ho našla během příprav knihy Toyen. Léta erotická, kterou v těchto dnech vydal Prostor. Od nejmenovaného milovníka surrealismu se dozvěděla, že Bohumil Svoboda, švagr malířky Marie Čermínové (1902–1980), známé po celém světě pod pseudonymem Toyen, uchovával desítky let ve sklepě svého pražského bytu soubor pohlednic, jež si umělkyně posílala se svou sestrou a rodiči. Od Svobody se časem pohledy dostaly do soukromé sbírky Jana Opletala, který neměl potřebu dělit se o jejich obsah s veřejností, tudíž zůstávaly i pro největší znalce jejího pozoruhodného díla velkou neznámou.

Sedláčková ale sběratele přesvědčila, aby tajemství malířčiny korespondence prolomil. „Až na místě jsem se dozvěděla, že jsou nalepeny v šanonech,“ vrací se autorka knižní novinky ke chvíli, kdy si mohla loni prohlédnout hned patnáct svazků nejen s nalepenými pohledy, ale i obrázky vystřiženými z různých časopisů a knih, které pak Toyen sloužily pro inspiraci k vlastní tvorbě. Některé pohlednice se časem z šanonů odlepily a díky tomu Sedláčková zjistila, že si na jejich rubu může přečíst, co si umělkyně s rodinou psala. Se svolením sběratele opatrně odlepila všechny dopisy, a jak nyní říká, staly se pro ni „další studnicí informací o Toyen, jejích výtvarných láskách a inspiraci.“

Už ve dva roky staré publikaci Toyen. První dáma surrealismu Sedláčková předložila řadu důkazů, že samotnou Toyen vybudovaný obraz umělkyně žijící od dospívání nezávisle na rodině je pouhým mýtem. Až do svých sedmatřiceti let, kdy jí umřela matka, totiž Toyen žila v jednom bytě se starší sestrou a jejím manželem, zmíněným Bohumilem Svobodou. Z nově objevené korespondence navíc vyplývá, že rodiče nejen soustavně informovala o svých cestách po Evropě, zejména do milované Francie. Ale že ji během první republiky v obtížnějších letech také finančně podporovali.

Do nevěstince za inspirací