Netopýří lék na smrtelnou nemoc
Je to senzační zpráva. Úřady našly peníze na nákup léku proti chorobě, která tu ročně zabije dvanáct set lidí a způsobuje materiální škody za zhruba padesát miliard korun.
Je to senzační zpráva. Úřady našly peníze na nákup léku proti chorobě, která tu ročně zabije dvanáct set lidí a způsobuje materiální škody za zhruba padesát miliard korun. Vysokou úmrtnost na zdejších silnicích – neboť o tuto nemoc jde – teď bude v hlavním městě zahánět baterie radarů měřících rychlost a celorepubliková policie dostane laserové snímače, silná auta a motorky nutné ke stíhání přemnožených pirátů. Oslavu kazí jediné: vzpomínka na zhruba dvacet tisícovek obětí, které tu na cestách zahynuly jen za posledních deset let. Těm už dovezené medikamenty nepomohou, přestože v pravý čas aspoň některým z nich mohly: radary ani silná auta nejsou vynálezem poslední doby. Jenom ve Francii se po jejich nasazení v roce 2003 podařilo během jednoho roku snížit počet mrtvých asi o pět set životů. Proč to u nás dřív nešlo? Otázka důležitá ne kvůli minulým vinám, ale kvůli představě, jakou tady má krotitelské úsilí vlastně šanci uspět.
Dost, prosím
„Po pádu komunistického režimu měli šoféři pocit, že policie je neschopná a do řízení jim nemá co mluvit,“ nabízí psycholog Jan Weinberger z Centra dopravního výzkumu možné vysvětlení zdejší letité automobilové anarchie. Je známý fakt, že za hranicemi se Češi chovají v řidičské roli většinou vzorně, doma ovšem dokázali proměnit silnice v místa strachu o život a pohrdání právem. Po změně se volalo léta, opravdu…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
