Tady je slyšet crack
Milan Kunc
se narodil roku 1944 v Praze. Studoval na Akademii výtvarných umění v Praze a (po emigraci v roce 1969) v Düsseldorfu. Řadu let pracoval v Římě a New Yorku, žil v Toskánsku a v Kolíně nad Rýnem; loni se natrvalo vrátil do Prahy. Ve své vlasti je málo znám, ve světě měl však desítky výstav a je zastoupen v mnoha významných muzeích a soukromých sbírkách. Založil umělecký směr „Ost-Pop“, formuloval ideu „trapného realismu“, byl členem malířské skupiny „Normal“, která zazářila v New Yorku a západní Evropě koncem 70. let. Restrospektiva skupiny je součástí II. pražského bienále, které od konce týdne představuje českým zájemcům současné světové malířské trendy.
Studoval jste v ateliéru Josepha Beuyse. Jeho jméno bývalo pro Evropu podobným pojmem jako jméno Andyho Warhola pro USA. Jaký byl?
Němci si z něho udělali mystika a on tu roli přijal jako Warhol, i když mezi jejich estetikou jsou celé světy. Byl to ale především velký srandista.
Proč ho vyhodili z Akademie? To se v Německu nedělá, tam je přece profesura na doživotí.
Protože porušil numerus clausus: přijímal nové a nové žáky. Nakonec nás v jeho ateliéru bylo kolem 400, taky spousta flákačů, a všichni pobírali stipendium. I tohle byla od Beuyse provokace – provokoval vším, co dělal, i tím vyhazovem si udělal reklamu. Byl stejně jako Warhol…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
