Každý den je v Česku vystaveno zhruba pět tisíc nevinných lidí bezdůvodnému policejnímu ponížení a šikaně. K aktu, který většina obětí mylně považuje za nevyhnutelný a bez odporu na něm spolupracuje, přitom není důvod: děje se jen proto, aby policisté mohli před svými šéfy prokázat „činnost“.
Hezky do kozelce
O zážitku fotografa Petra Králíka byla už na stránkách tohoto listu řeč (viz Respekt č. 47/2004). Když jej před dvěma týdny chtělo cestou z práce legitimovat pět ve skupince se procházejících policistů, chtěl on naopak znát důvod jejich zájmu. „Do toho ti nic není,“ tykali policisté šedovlasému muži a on se rozhodl zapsat si před odevzdáním průkazu jejich čísla. Za to mu „ochránci zákona“ zkroutili ruce, odvlekli ho na služebnu a pak – po vysněné kontrole dokladů – jej bez vysvětlení zavřeli na noc do cely. „Jen se divím, že jste po tom vašem odporu neskončil na chodníku svázaný hezky do kozelce,“ řekl fotografovi ráno místo vysvětlení a omluvy šéf nastupující směny.
Mladý anarchista Radek Mikula dopadl ještě hůř. Policisté jej kontrolovali loni, když spolu s dalšími demonstranty protestoval loni v pražských ulicích proti pochodu neonacistické Vlastenecké fronty. Protože hlídka při perlustraci nesdělila zákonný důvod kontroly, zachoval se Mikula jako správný občan a odmítl legitimaci ukázat. Nato byl zatčen,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
