My si troufáme mluvit o budoucnosti
Rámeček Francouzský politik ROLAND DUMAS (1922) vstoupil do veřejného života v roce 1956, kdy se stal poslancem za socialisty. V letech 1988–93 řídil tento blízký přítel někdejšího prezidenta Françoise Mitterranda rezort zahraničních věcí, poté stál pět let v čele významné francouzské státní instituce Ústavní rady. Před několika lety byl odsouzen na šest měsíců odnětí svobody za přijímání úplatků, soud druhé instance jej však zprostil všech obvinění. Roland Dumas po mnoho let spoluvytvářel francouzskou zahraniční politiku a jeho hlas má i dnes značný význam. Konec rámečku Jste znám svou kritikou zahraniční politiky Spojených států. Co jí hlavně vyčítáte? Spojené státy si v zásadě myslí, že dokážou řešit všechny světové problémy samy. Proto se už neohlížejí na OSN. Tak to nesmí dál pokračovat. Co byste navrhoval? Vazba mezi Evropou a Amerikou, která vznikla během studené války, je pryč. Svět se změnil, hrozba komunismu zmizela. Přitom na světě dnes není nikdo, kdo by vyrovnával současnou politickou a vojenskou sílu Spojených států. Právě tato rovnováha by ovšem zaručovala mír a stabilitu. Krátce řečeno, pro svět bude nejlepší, pokud Evropa získá na síle. To zpětně jen posílí transatlantickou vazbu a dobré vztahy. Říká se tomu koncept multipolarity.
Rámeček
Francouzský politik ROLAND DUMAS (1922) vstoupil do veřejného života v roce 1956, kdy se stal poslancem za socialisty. V letech 1988–93 řídil tento blízký přítel někdejšího prezidenta Françoise Mitterranda rezort zahraničních věcí, poté stál pět let v čele významné francouzské státní instituce Ústavní rady. Před několika lety byl odsouzen na šest měsíců odnětí svobody za přijímání úplatků, soud druhé instance jej však zprostil všech obvinění. Roland Dumas po mnoho let spoluvytvářel francouzskou zahraniční politiku a jeho hlas má i dnes značný význam.
Konec rámečku
Jste znám svou kritikou zahraniční politiky Spojených států. Co jí hlavně vyčítáte?
Spojené státy si v zásadě myslí, že dokážou řešit všechny světové problémy samy. Proto se už neohlížejí na OSN. Tak to nesmí dál pokračovat.
Co byste navrhoval?
Vazba mezi Evropou a Amerikou, která vznikla během studené války, je pryč. Svět se změnil, hrozba komunismu zmizela. Přitom na světě dnes není nikdo, kdo by vyrovnával současnou politickou a vojenskou sílu Spojených států. Právě tato rovnováha by ovšem zaručovala mír a stabilitu. Krátce řečeno, pro svět bude nejlepší, pokud Evropa získá na síle. To zpětně jen posílí transatlantickou vazbu a dobré vztahy. Říká se tomu koncept multipolarity.
A co když to je naopak – tedy že nikomu na světě nepomůže, když bude…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
