Rozdělený Kypr v jednotné Evropě
Vedle postkomunistických států byl v sobotu přijat do Unie i rozdělený Kypr – přesněji řečeno jeho řecká část. Jde o zcela zásadní precedens, který může ovlivnit další fungování EU i evropské ambice Turecka a ostatních čekatelů na členství. Ekonomická kritéria vstupu splňuje Kypr v podstatě bez problémů. Je však rozdělen od řeckého pokusu o převrat a následné turecké invaze v roce 1974. A dávná mantra EU zněla vždy zhruba takto: státy si musí nejprve vyřešit své problémy na národní rovině a pak teprve mohou vážně vystupovat se svými ambicemi na evropské úrovni. Stačí si vzpomenout na peripetie počátků přijímání Československa: v době, kdy již byla prakticky hotová asociační smlouva s EU, se po rozpadu federace vše zastavilo a Česko i Slovensko si – na rozdíl od ostatních visegrádských států – musely vyjednávat smlouvy separátně.
Vedle postkomunistických států byl v sobotu přijat do Unie i rozdělený Kypr – přesněji řečeno jeho řecká část. Jde o zcela zásadní precedens, který může ovlivnit další fungování EU i evropské ambice Turecka a ostatních čekatelů na členství.
Slováci by záviděli


Ekonomická kritéria vstupu splňuje Kypr v podstatě bez problémů. Je však rozdělen od řeckého pokusu o převrat a následné turecké invaze v roce 1974. A dávná mantra EU zněla vždy zhruba takto: státy si musí nejprve vyřešit své problémy na národní rovině a pak teprve mohou vážně vystupovat se svými ambicemi na evropské úrovni. Stačí si vzpomenout na peripetie počátků přijímání Československa: v době, kdy již byla prakticky hotová asociační smlouva s EU, se po rozpadu federace vše zastavilo a Česko i Slovensko si – na rozdíl od ostatních visegrádských států – musely vyjednávat smlouvy separátně.
Půl století to v EU v duchu zmíněné mantry fungovalo. Řecko bylo přijato do Unie až v roce 1981, sedm let po pádu junty „černých plukovníků“. Portugalsko a Španělsko byly přijaty v roce 1986, v případě Portugalska dvanáct let po „karafiátové revoluci“, která ukončila postsalazarovskou autokratickou éru, v případě Španělska jedenáct let po smrti diktátora Franca a v době, kdy bylo pevně ukotveno v NATO. Tedy všechny zmíněné země – ač osvědčení členové NATO – musely pro…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.



















