Ve hvězdách
„Nemám rád, když jdu na pódium a davy mě oslavují. Nejhorším zločinem je předstírat, že mě to baví. Někdy cítím, jako bych měl předtím zmáčknout píchačky. Není fér, abych v tom pokračoval, když se mi to nelíbí,“ napsal před deseti lety, 5. dubna 1994, na kus papíru zpěvák a kytarista americké kapely Nirvana Kurt Cobain. Chvíli poté si přiložil k hlavě brokovnici a zmáčkl spoušť.
V době smrti bylo Cobainovi 27 let: Nirvana stála na vrcholu popularity a on sám byl idolem milionů teenagerů po celém světě. Mladí diváci hudebního kanálu MTV hltali nejen jeho písně, ale také si – jak to odkoukali z klipů a fotografií kapely – odbarvovali vlasy a oblékali odrbané džíny s dírami na kolenou, levná trička s potisky a dřevorubecké košile. Líbil se jim Cobainův umanutý negativismus a trpkost, jež ostře kontrastovaly s tehdejším navoněným popem. Obsah textů Nirvany a její drsný styl grunge (zvukomalebný termín, který měl vystihnout zvuk ostrých rifů elektrické kytary) leckdo prohlašoval rovnou za výpověď celé generace: nosila se deprese a zoufalství z rozervaných mezilidských vztahů a světa plného překážek, jaký by snad bylo lepší předčasně opustit.
Kurt Cobain se narodil v malém dřevařském městě Aberdeen na severozápadě Ameriky. Když mu bylo devět, jeho rodina se rozpadla. Chvíli pendloval mezi rozvedenými rodiči a příbuznými, než ho v sedmnácti matka vyhodila na ulici a on…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
