Připomeňme si
Podzim roku 2000 byl pro rokycanského rodáka a televizního moderátora Ondřeje Giňu (32) poněkud nešťastný. Policie jej obvinila ze snahy podvést tamní okresní úřad. Giňa totiž nenapsal do dotazníků všechny vedlejší příjmy a vyinkasoval tak pětadvacetitisícovou sociální podporu, na kterou neměl nárok. Celý případ vyšel na světlo při prověrce účtů Fondu porozumění a naděje, jehož finance spravoval Giňův otec, známý romský aktivista. „Zpočátku jsem vůbec nevěděl, o co jde, ale pak mi to došlo. Dostal jsem z Fondu porozumění odměnu jedenadvacet tisíc korun a nezahrnul jsem ji jako příjem do žádosti o podporu, to jsem na policii hned přiznal,“ vzpomíná Giňa. Neoprávněný pětadvacetitisícový sociální příjem sice okamžitě vrátil, ale i tak jej opomenutí stálo kariéru. V roce 2000 měl Ondřej Giňa za sebou už rok v křesle prvního romského moderátora hlavních zpráv České televize. A i když tehdejší šéf televizního zpravodajství Zdeněk Šámal považoval Giňův prohřešek za bagatelní (mimochodem problémy s placením či inkasováním sociálních daní a dávek má podle Marty Ženíškové z ministerstva práce a sociálních věcí asi dvacet procent dospělé populace), šéfredaktor Událostí Bohumil Klepetko se postavil proti: „Divákům přece nemůže z obrazovky referovat například o podvodech člověk, který má sám podobné problémy,“ prohlásil a vydal příkaz, aby se Giňa „až do vyřešení případu“ neobjevoval na obrazovce. Z romského hlasatele se stal pomocník při výrobě „Jedenadvacítky“. Doprovází hosty…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
