Převrat starců
Jak vypadá společnost, kde každý druhý má přes šedesát let? Odpovědi se může dožít leckterý dnešní třicátník. V roce 2050 bude takovou zemí Česká republika. Změna už ostatně nastává. Osmdesátiletí řídí auta nebo letadla, v nemocnicích podstupují náročné srdeční operace – ještě před pár lety něco nemožného. Všimla si toho i reklama a v posledních letech předvádí nový typ starců: vrásčití, ale zdatní, ve všem se vyrovnají synům. Existují také méně nápadné proměny. Třeba na Praze 8 zavřeli jednu školku a místo ní vzniklo Gerontocentrum.
Jak vypadá společnost, kde každý druhý má přes šedesát let? Odpovědi se může dožít leckterý dnešní třicátník. V roce 2050 bude takovou zemí Česká republika.
Změna už ostatně nastává. Osmdesátiletí řídí auta nebo letadla, v nemocnicích podstupují náročné srdeční operace – ještě před pár lety něco nemožného. Všimla si toho i reklama a v posledních letech předvádí nový typ starců: vrásčití, ale zdatní, ve všem se vyrovnají synům. Existují také méně nápadné proměny. Třeba na Praze 8 zavřeli jednu školku a místo ní vzniklo Gerontocentrum.
Do penze v osmašedesáti
V celém vyspělém světě se prodlužuje věk a klesá porodnost, Česká republika je přesto mimořádný případ. Krátce po pádu komunismu tvořili lidé nad šedesát let desetinu populace, v roce 2015 už to bude každý pátý. Podle prognózy OSN se v roce 2050 stanou Češi sedmým „nejstarším“ národem na Zemi, se 40 % obyvatel nad šedesát let (takový podíl dnes nemá žádný stát světa).
Každá předpověď počítá s odchylkami. V příštích patnácti letech bude hodně záležet na tom, kolik v zemi přibyde přistěhovalců nebo zda se podaří zvrátit extrémní pokles porodnosti (ze 130 tisíc dětí ročně v roce 1990 na loňských 91 tisíc). Základní trend je ale jasný. „V polovině století bude podíl seniorů v rozmezí 30–45 %, s tím musíme počítat,“ říká vedoucí katedry demografie na pražské přírodovědecké fakultě Jitka Rychtaříková. Sama očekává…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
