Mimochodem
K obzvláštním záludnostem komunistického katechismu patřívala otázka, jaký je podíl osobnosti na utváření dějin. Examinátoři se nespokojili s vyzdvižením historické role nositelů pokroku, mytickým Prometheem počínaje a reálně socialistickým Husákem konče, ale požadovali dialektický dodatek, že na žádné individualitě vlastně nezáleží. Prvořadé jsou zákony společenského vývoje. Napoleon či Hitler jim sloužili slepě, zatímco Marx a Lenin zasvěceně. „To chcete být jen hloupá pimprlata dějin? Kdo si pořádně osvojí marx-leninské učení, může fušovat i do režie,“ říkával nám na škole lektor nejvědečtějšího světového názoru. V časech, kdy svoboda znamenala víc než kdy jindy poznanou nutnost, ztělesňoval společenský vývoj vskutku bytostně. Původně to byl holič, který si nad lebkami zákazníků rád zapolitizoval, jenže v důsledku beatlemánie šedesátých let přišel o kšeft, a tak se nechal na prahu další dekády přeškolit na filozofa, aby na fakultě nahradil neprověřené intelektuály. Dlouho se zdálo, že teze, kterou nám vtloukal do hlav, platí. Představitelé režimu si dávali záležet na krajní neosobnosti, hovořili stejně frázovitým jazykem, vykonávali stejné rituály a nad svěřené role se navenek nikdo nevyvyšoval. Soudružská skromnost velela, aby člověk splynul s funkcí natolik, že nakonec bude viditelná pouze ona. Domluvenou hru pokazil až Gorbačov, o němž není dodnes tak docela jasné, zda uvědoměle ztělesnil poznanou nutnost, anebo se jen spletl. A jemu v patách začaly dějiny…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
