Chovejte se tržně a zkrachujte
Česká kulturní periodika už poměrně dlouho směřují ke krachu, protože jim stát dává malé dotace, uděluje jim je nesystematicky, a nadto nevytváří podmínky, aby mohly snadněji získávat peníze jinde. Teď se krach přiblížil jako nikdy dřív, v Mladé frontě Dnes si toho díky některým post-povodňovým výrokům ministra Pavla Dostála všimli a od 5. září otevřeli diskusi na téma „Mají být literární časopisy podporovány státem?“ Jednotlivým přispěvatelům (s čestnou výjimkou Josefa Chuchmy) se bohužel podařily jen dvě věci. Odvést pozornost od podstaty problému a zaměřit ji na osud Literárních novin a osobu jejich šéfredaktora. Přesto se zdá, že postoje diskutérů jsou pro současné poměry typické. Čtenář mohl v první řadě získat základní dojem, že jde o jakýsi spor mezi „liberály“ (co neuspěje na trhu, nemá své místo na slunci) a „socialisty“ (dotujme, co se dotovat dá). Přitom taková interpretace je úplně mimo realitu. Redaktor Martin Komárek se rozepsal o „absurditě státní podpory zálib“ a položil otázku: Proč by potom stát nepodporoval třeba „přátele sádrových trpaslíků“? Ve své prostotě má pravdu: stát pochopitelně nemusí podporovat vůbec nic, co není momentálně nezbytné pro přežití a o co mají konzumenti tak malý zájem, že to nejsou ochotni zaplatit. Stát nemusí dávat peníze časopisům, ale ani divadlům, nakladatelstvím či galeriím, dokonce ani na památky nemusí přispívat, protože většina obyvatelstva nepocítí jejich úpadek jako těžkou újmu. Podobně postupující stát však nebude…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
