Vstříc novému osudu
Ještě se neusadil prach rozvířený porážkou ODS, debaklem Unie svobody a vzestupem komunistů, a z trosek dosavadního rozložení sil se rodí nová vláda. První dojem je až překvapivě dobrý. Vladimíru Špidlovi zatím jeho sázka na nejtěsnější vládní většinu vychází. Ještě ovšem nedošlo na kámen úrazu - ekonomický program příští vlády. Jak vypadají další vyhlídky vítězů a poražených?
Čistí proti zhrzeným
ČSSD má k vítězství jeden bonus: do vlády s ní chtějí jít všechny tři ostatní formace, přičemž se všemi by měla většinu. Budoucí premiér Špidla si vybral nejméně pohodlnou „variantu 101“ a dovnitř strany vzkázal, že v jeho kabinetu mohou být pouze nezkompromitovaní lidé. Ten muž riskuje, což je sympatické. Jeho nejsilnější zbraní je koaliční potenciál ČSSD: kdyby se mu zachtělo, získá proti Koalici podporu ODS nebo komunistů, a opačně. Vladimír Špidla se k této možnosti chová jako jaderné velmoci ke svému arzenálu, tedy v duchu „nepoužiju to jako první, ale víte, že bych mohl“. Jeho největším rizikem je „klub zhrzených“: ve sněmovně zasedne několik jeho bývalých ministerských kolegů, často dosavadních chráněnců Miloše Zemana, které Špidla do týmu nechce. K Petru Lachnitovi, Janu Kavanovi a Jaromíru Schlingovi pravděpodobně přibudou i Jiří Rusnok a Miloš Kužvart. (Bylo by to dobře, pro rezort financí má ČSSD lepšího kandidáta Bohuslava Sobotku, jednoho z mála poslanců se zájmem o kapitálový trh, a Kužvartovi jedině prospěje, vrátí-li se z ministerských…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
