Nevylučuji, že pak rezignuji sama
Rámeček
MARIE BENEŠOVÁ (53) začínala v roce 1972 jako řadová prokurátorka okresní prokuratury na Kladně. Jako jedna z mála nebyla členkou KSČ. Po pádu komunismu nastoupila na Generální prokuraturu ČR, později na Vrchní státní zastupitelství v Praze. V roce 1996 odešla do advokacie, o tři roky později přijala nabídku ministra spravedlnosti Otakara Motejla na post nejvyšší státní zástupkyně. S jejím příchodem se výrazně rozhýbalo vyšetřování ekonomické kriminality, ale také některých zločinů nacismu a komunismu. M. Benešová je vdaná, má syna.
Nedávno jste prohlásila za „národní ostudu“, že se dosud nepodařilo dostat k soudu surového vyšetřovatele StB z 50. let Aloise Grebeníčka. Letos bychom se v tomto a v dalších případech měli konečně dočkat rozsudku. Jenže když už soud některého komunistického zločince potrestá, ten dostane zpravidla jen podmínku.
Dívám se na to střízlivě. Většinou jde o staré lidi, které stejně kvůli zdravotním důvodům do vězení nedostanete.
Takže čekáte podmínku i v případě Grebeníčka?
Neznám spis do detailů, mě hlavně zajímalo, proč se proces nehýbe z místa. Pokud se panu Grebeníčkovi prokáže pálení a mučení vězňů, může zaznít návrh i na nepodmíněný trest… Ale nedělám si iluze, že by šel do vězení. Myslím si, že pro něj by byla největší potupa samotný fakt, kdyby byl uznán vinným. Pro vyrovnání s minulostí podle mě obecně stačí, když se uzná vina a označí viník. Nemusejí se jim trhat hlavy.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
