Připomeňme si
„Vím naprosto spolehlivě, že to bylo zcela legální a že ty peníze byly naprosto čisté,“ řekl šéf sociálních demokratů Vladimír Špidla nedávno na adresu 860 tisíc korun, které v roce 1998 poslal jako dar do pokladny ČSSD Josef Matoulek. Loni byl tento štědrý dárce odsouzen k deseti letům vězení za účast na nejproslulejším podvodu české privatizace: vykradení CS fondů, při kterém zmizelo jedna a čtvrt miliardy korun. Od té doby sociální demokraté řešili otázku, co s podezřelými penězi. A předseda Špidla teď rozhodl: „Nic vracet nebudeme, ty peníze nepocházejí z trestné činnosti.“ Kde tu jistotu bere, odmítl už Špidla vysvětlit a mlčí i jeho straničtí podřízení. Příběh CS fondů, do kterých vložilo svůj majetek padesát tisíc občanů, je přitom v krátké historii českého kapitalismu nejznámější ilustrací loupežného tunelu. Proto jen krátce. Od roku 1995 fond ovládali „mladí kluci“ z finanční skupiny Motoinvest. Ti jej za dodnes nezveřejněných podmínek v březnu 1997 prodali přes několik prostředníků ruské společnosti KosMos, v režii jejíchž neznámých a vzdálených šéfů pak proběhla celá operace. Podnik nejprve prodal veškeré své akciové portfolio. Peníze fondu po prodeji akcií spravovala Plzeňská banka – také ovládaná skupinou Motoinvest. A za získanou více než miliardu pak zmocněnec ruské společnosti, dvacetiletý vesnický mládenec od Liberce jménem Václav Franta, nakoupil zcela bezcenný balík akcií Drůbežáren Příchovice. Peníze dostala na konto makléřská společnost Umana,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
