Zbavme se koulí u nohou
Zemanova vláda snížila počet žádostí o dočasné úlevy z předpisů Evropské unie. Bylo to poprvé, ale nikoli naposled. Všichni uchazeči o vstup do EU zaujmou konečné stanovisko k jednotlivým kapitolám evropského práva teprve tehdy, až narazí na hranice pružnosti patnáctky. Svůj názor do té doby ještě několikrát otočí. Po zkušenostech z minulého týdne a s mírnou dávkou cynismu lze předpovědět, že do dvou let z přechodných období včetně Českých mnoho nezbude.
Před hlavní zkouškou
Stratégové z Černínského paláce zlomili hůl nad celkem desítkou žádostí o výjimky a doprovodili to vzletnými slovy o nutnosti „hierarchizovat priority“. U některých úlev však bylo směšné, že o nich Česko vůbec uvažovalo - viz tříletý odklad pro značku Tuzemský rum. Jinde si ministři uvědomili, že výjimka je natolik neprůchodná a zároveň natolik postradatelná, že sotva stojí za to, aby se na ni vyplýtvala veškerá argumentační munice. Nejlepším příkladem je liberalizace trhu s elektřinou: Zeman s Teličkou dali s naprostou lehkostí košem energetickým lobbistům, kteří se zapřísahali, že ČEZ musí být až do roku 2005 chráněn před konkurencí z Unie, a přiměli vládu, aby jako jediná z kandidátských zemí žádala o přechodné období. Minulý týden šéf ČSSD v podstatě přiznal, že ochrana jihočeských reaktorů není v národním zájmu. Energetici to ovšem mohou chápat jako pozitivní zprávu: jsou tak dobří, že je západoevropská konkurence nezničí. Při odhazování zbytečných výjimek nebylo Česko…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
