Počeštění pana Székelye
Obyvatelé Segedínu vesměs nechápou, proč se mnohý Čech usměje, když zaslechne jméno tohoto jihomaďarského města. Segedínský guláš, hojně rozšířená součást českého jídelníčku, jim totiž nic neříká. Pokrm podobný českému segedínu však maďarská kuchyně přesto zná. Jmenuje se székelygulyás (čti sékejgujáš) a název segedín vznikl pravděpodobně jeho zkomolením. Rozdíl však není jen v pojmenování, ale také v přípravě obou gulášů.
Pastevec a polévka
Székelygulyás dostal jméno po jistém panu Székelyovi, který měl v Budíně v první polovině 19. století hospůdku proslavenou výtečnou kuchyní. Traduje se, že jednou k Székelyovi vtrhla parta rozdováděných umělců už po zavírací době a sháněli se po jídle. Správný hospodský hosta nikdy nevyžene, a tak Székely sebral v kuchyni zbytky perkeltu (hustší polévky z vařeného masa) a kysaného zelí, obojí smíchal, polil smetanou a čekal, co to udělá…Dnes se v Maďarsku pod székelygulyásem rozumí jídlo, jehož základem je perkelt z vepřového kolena doplněný kyselým zelím, zadělávaný smetanou a okořeněný mimo jiné i nezbytnou paprikou. Hotové jídlo se pak ještě jednou polije smetanou a podává s chlebem.Co se týče samotného guláše, jde skutečně o původní maďarské jídlo. Guláš se odvozuje od slova gulya, což znamená stádo skotu. Pastevec se pak jmenuje gulyás (gujáš) a toto jméno zdědila i sytá a jednoduchá polévka, kterou si gulyás vařil v kotlíku.
Uherák z Moravy
Segedín se však proslavil jinou…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
