Klidná síla v pohybu
Ve svobodných časech lidovci ještě nikdy nestáli před tak svízelnou situací jako teď. Odchod Cyrila Svobody z postu šéfa čtyřkoalice a jeho následná přestřelka s místopředsedou Miroslavem Kalouskem vyvolaly tak silné pnutí, že už za čtrnáct dní se bude mimořádně volit nové vedení strany. A do toho ještě oznámil rezignaci dosavadní předseda Jan Kasal: do souboje s Cyrilem Svobodou místo sebe navrhl poslance Miroslava Výborného. Ten si vzal čas na rozmyšlenou. Pokud nominaci přijme, má velikou šanci stát se čtvrtým porevolučním předsedou lidové strany.
Co je to nového?
Lidovci zažili v posledních měsících několik zásadních kotrmelců. Mimo jiné získali a vzápětí ztratili post lídra čtyřkoalice, změnilo se personální obsazení funkce prvního místopředsedy, vedení strany opustil vlivný poslanec Kalousek a podobný krok slíbil i někdejší ministr Tomáš Kvapil. Otřesy přinutily vedení partaje změnit blížící se květnový sjezd z nevolebního na volební. Pro zjednodušení lze říci, že to vše jsou průvodní jevy souboje mezi „kasalovci“ a „svobodovci“. Poslanec a předseda plzeňské krajské pobočky Jaroslav Lobkowicz k tomu říká: „Oba mají své klady. Kasal je prototypem klasické lidovecké tradice. A Svoboda je zase lepší typ pro úkol, který nás podle mého názoru čeká: stát se stranou západního střihu.“ První místopředseda strany Jaroslav Kopřiva ale takovéto dělení striktně odmítá. "Svoboda se tváří, že přináší něco nového, čemu brání moravští balíci. Co to ale je…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
