První signální

Mozkové závity myslitelů shromážděných ve čtyřkoalici se musely asi samou námahou zavařit, než vyprodukovaly volební slogan „Konec vlády růže s ptákem“, jenž teď zdobí jejich volební billboardy. K takovému výkonu je skutečně zapotřebí být buď naprosto slabomyslný, nebo chladně cynický. U čtyřkoalice si teď člověk není jistý. Dosud mohla budit zdání snad jakési solidnosti, kterou zaručovali dobří moravští křesťané spolu s pražskou intelektuální společností a která se přeci jen odlišovala od mastného odéru sociální demokracie a novoburžoazní domýšlivosti ódées. Asi jim to připadalo v této zemi málo perspektivní. Všude, zvláště v televizi vidí a slyší nějaké dvojsmysly, nějaké vtipy, jak to kdo má a která to má, sami do těch humorných šou chodí, lidé se tomu smějí, proto, jak se říkalo za Zápotockého: K lidu níž, v kapse tíž. Vsadili tedy naši filozofové, liberálové a sociálklerikálové na genitální humor. Hlasy se už jistě hrnou. Člověk, pro kterého ODS už dávno nebyla jeho stranou, měl vždy pocit trapna, když slyšel, že i politik jinak kultivovaný ji nazýval „ptákostranou“. Byl to pocit stejně trapný, jako když se o Josefu Luxovi zbaběle mluvilo jako o „hadu na tři“ nebo když do omrzení kdekdo opakuje, že Zeman je notorický piják becherovky, i když je to třeba pravda. Odpudivá je na tom ta potřeba vlichotit se tím nejpokleslejším způsobem, tím přímým atakem na lidskou jednoduchost a vulgaritu, které přitom máme v sobě dostatek, že pěstovat ji věru netřeba. Ulice našich…


Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy České zbraně pro Ukrajinu
Ondřej Kundra a Tomáš Brolík uvedli v Knihovně Václava Havla svou novou knihu České zbraně pro Ukrajinu. Do debaty o válce a výhledech na příměří si pozvali reportérku ČT Ilonu Zasidkovyčovou a Tomáše Kopečného, zmocněnce končící vlády pro rekonstrukci Ukrajiny.
Klimatické hnutí: Co udělali příznivci ekologické politiky špatně?
Do Tater proniká politika
K Téryho chatě ve Vysokých Tatrách se dá dostat jedině pěšky. Závěrečná etapa vedoucí strmým kamenitým srázem je poměrně namáhavá, ale kdo se vyškrábe až do nadmořské výšky dvou tisíc metrů, toho odmění působivý pohled: více než sto let stará chata stojí na skalnaté planině mezi horskými plesy, nad nimiž se z jedné strany vypíná Lomnický a z druhé pak Ledový štít. Téryho chata se v posledních dvou měsících stala dějištěm sporu, který hýbe nejen Tatrami, ale celým Slovenskem.



















