Protesty i stávka. Kdo se chce zastat médií, není na co čekat

Možná i voliči ANO by souhlasili s tezí, že školy mají vést žáky a studenty k zájmu a nelhostejnosti. Proto by vláda Andreje Babiše měla být spokojená s tím, co se odehrálo minulou středu v českých městech. Studenti a studentky více než dvou stovek škol napříč republikou se symbolicky za minutu dvanáct vydali do ulic, aby vyjádřili svůj zájem o záchranu svobodných veřejnoprávních médií v Česku. Akce dokazuje, že demonstrující rozumějí nejen principu veřejnoprávnosti, ale také jejímu významu pro jejich vlastní budoucnost. To je dobře, protože o to se teď hraje. 

Babiš řídí i chaos

Součástí každého protestu je také vytrvalost, s níž účastníci dokážou sdělovat své postoje opakovaně, a možná to bude třeba i v tomto případě. Přitom žádná demokraticky zvolená vláda nemá ráda, pokud proti ní protestují velmi mladí lidé, které není snadné obvinit z nějakých skrytých politických zájmů. Tohle byl evidentně protest tlumočící postoje tak, jak dnes mezi studenty existují. 

Organizátoři měli dobrý odhad i v načasování. Pokud se chce někdo proti vládním plánům na zaškrcení nezávislosti veřejných masmédií ozvat, tak nelze otálet. Ani vláda neotálí. Když pomineme řešení extrémně vysokých „válečných“ cen benzinu, tak bourání televize a rozhlasu je to, čemu se Babišova vláda věnuje od svého vzniku nejvíc a na čem jí skutečně záleží. Přitom když se někdo zeptá proč, tak prý proto, že to slíbili nebo kvůli úsporám. Jenže vzhledem k tomu, že stát bude naopak platit o miliardy víc, tak jako důvod útoku na pilíře demokratického státu zůstávají půl roku staré závazky z předvolební kampaně. A to není zrovna pevný základ pro trvání na politice, která vyvolává rozsáhlé veřejné znepokojení.