Fantom hrůzy z komunismu

Senátor Joseph McCarthy, který v letech 1950–1954 rozpoutal v USA divokou kampaň proti levičákům, patří nepochybně k nejodpudivějším postavám amerického veřejného dění, v dějinách evropských by jej ovšem zastínily mnohem horší obludy. Chudý farmářský synek z Wisconsinu se politicky vyšvihl díky radikální pravicové demagogii, pár let se mstil kulturnímu a správnímu establishmentu, v němž od dob hospodářské krize v 30. letech nechyběly jisté sympatie k socialismu, ale když napadl armádu, byl zavržen, během necelých tří let se upil a devětačtyřicetiletý zemřel. Obzvláštní politickou podporu z vyšších míst neměl, opíral se především o veřejné mínění, které po komunistických převratech ve střední Evropě, Mao Ce-tungovu vítězství v Číně, vpádu severokorejských oddílů do Jižní Koreje a prvním pokusném výbuchu sovětské atomové bomby podlehlo úzkostné panice. McCarthy tvrdil, že vinou špionů a tajných komunistů ve vlivných funkcích jsou ohroženy i Spojené státy, a vyvolal vlnu kádrování a čistek, masovou hysterii a nechutné udavačství. Přestože McCarthy nikdy neodhalil jediného záškodníka, tisk vydatně rozmazával jeho dramaticky formulované výroky, aniž by ověřoval, zda jsou pravdivé. Konec kampaně uspíšila televize, která začala vysílat přenosy z veřejných výslechů armádních činovníků. Až dosud mytická figura bojovníka proti komunismu ztratila na obrazovce svůj nadpřirozený rozměr. Armádu obhajoval mírný a důvěryhodný právník Welsh, jenž nakonec, když byl obviněn i jeho mladší…