Fantom hrůzy z komunismu
Senátor Joseph McCarthy, který v letech 1950–1954 rozpoutal v USA divokou kampaň proti levičákům, patří nepochybně k nejodpudivějším postavám amerického veřejného dění, v dějinách evropských by jej ovšem zastínily mnohem horší obludy. Chudý farmářský synek z Wisconsinu se politicky vyšvihl díky radikální pravicové demagogii, pár let se mstil kulturnímu a správnímu establishmentu, v němž od dob hospodářské krize v 30. letech nechyběly jisté sympatie k socialismu, ale když napadl armádu, byl zavržen, během necelých tří let se upil a devětačtyřicetiletý zemřel. Obzvláštní politickou podporu z vyšších míst neměl, opíral se především o veřejné mínění, které po komunistických převratech ve střední Evropě, Mao Ce-tungovu vítězství v Číně, vpádu severokorejských oddílů do Jižní Koreje a prvním pokusném výbuchu sovětské atomové bomby podlehlo úzkostné panice. McCarthy tvrdil, že vinou špionů a tajných komunistů ve vlivných funkcích jsou ohroženy i Spojené státy, a vyvolal vlnu kádrování a čistek, masovou hysterii a nechutné udavačství. Přestože McCarthy nikdy neodhalil jediného záškodníka, tisk vydatně rozmazával jeho dramaticky formulované výroky, aniž by ověřoval, zda jsou pravdivé. Konec kampaně uspíšila televize, která začala vysílat přenosy z veřejných výslechů armádních činovníků. Až dosud mytická figura bojovníka proti komunismu ztratila na obrazovce svůj nadpřirozený rozměr. Armádu obhajoval mírný a důvěryhodný právník Welsh, jenž nakonec, když byl obviněn i jeho mladší…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
